Vila Braník

Vila „Braník“

Jižní svah nad údolím Kunratického potoka byl v prostoru nad dnešní ulici Branická a kolem historické cesty, dnes ulice Dolnokrčská, byl viničnou oblastí. Ulice Dolnokrčská spojovala v ose sever – jih a v jejím dalším pokračování, náhorní plošiny Pankráce přes území spodní Krče přes brod Kunratického potoka a areál Krčského zámečku s územím Lhotky a Libuše a dále se pak napojovala v prostoru Betáně na starou Vídeňskou silnici. Především jižní svahy při dnešní ulicí Branická, jsou využívány pro bydlení a život obyvatel města Prahy.

Základní koncepce prostorového námětu hmoty objektu rodinného bydlení je formulována v následujících parametrech. Základní půdorysnou stopou návrhu je čtverec. Základní hmotou je kubus se šikmými střešními solárními panely. Prostorovým zasazením hmoty objektu do prostoru, je maximálně využit stávající terénní zlom parcely. Výškově k okolí je návrh bytového objektu pro rodinné bydlení sestaven jako suterén (1.PP), 1.podlaží, částečně v severní partii „zakousnutá“ do terénu, 2.podlaží spojené plně se zahradou objektu včetně dílčí zastavěné části   3.podlaží.  Přístup pro osoby immobilní a vozidla je navržen přes polohu suterénu z jihu a přes 2.podlaží ze severu. Ve dvou základních variantách se jedná o užitkovou plochu celkem cca od 520 do 630 m² a objem stavby od 1.580 m3 až 1.960 m3.  Základní užitková plocha plnohodnotných podlaží činí cca 270 m².