Národní knihovna České republiky

Název: Národní knihovna České republiky

Místo: Praha 6 – Letná, Letenské sady

Autor: Miloš Grigorij Parma

Investor: Národní knihovna České republiky

Soutěž: 2006

Národní knihovna České republiky

Náhorní plošina nad údolím Vltavy, nazývaná Letenská plán, ať bude využívána k různým společenským účelům, musí být ve své západní hraně ukončena hmotu – prostorovým bodem. Takovýto bod zde schází.

Návrh toto řeší jednoduše členěnou hmotou dvou kvádrů a jehlanu o výškách 4. až 9.podlaží. Ke stávající zástavbě při ulici Na Špejcharu je hmota nejnižší a nečlenitější. K Letenské pláni je hmota koncipována kompaktněji, s jasnou horizontálou nejvyššího bodu. Základní půdorysný rozměr 90 x 90 m v jižní a východní hraně koresponduje se zadanými podmínkami a parter se maximálně přimyká k parku. Tato lokalizace umožňuje vznik cca 30 metrového pásu mezi ulicí Milady Horákové, který je využit pro komplexní zásobováni, pro parking a pro novou kultivovanou zeleň. Principy hmoty objektu jsou. Skleněná pyramida šikmo zabořená špičkou do země. Půlkrystal vědění, který spadl z vesmíru, počátku všeho a tedy i vědění. Obrácená šikmá skleněná pyramida, navázaná na dva skleněné kvádry s výrazným horizontálním členěním, vyjadřující postupný vrstvený nárůst vědění. Sklo základny pyramidy otevřené k obloze, jako nálevka příštích vědomostí z vesmíru, od boha. Sklo základny pyramidy skloněné k západu, k prostoru Pražského hradu, k základům pražského kulturního děditství.

Prostorové uspořádání a vztahy uvnitř objektu jsou. Centrální zasklené atrium spojující životem všechna nadzemní podlaží, včetně západního nástupu z 1.PP.Prostorem atria prochází ve směru východ – západ hlavní přístupová pěší komunikace. Dva skleněné čtyřpodlažní kvádry lokalizované nad rohy podzemního půdorysu o rozměrech 36 x 36 m. Reverzní devítipodlažní skleněná pyramida se zkosenou základnou o půdorysných rozměrech 90 x 90 m, která prorůstá celým objektem a prostorově a funkčně objekt knihovny zceluje. Vertikální skleněný šíp s půdorysným hrotem k Letenské pláni, jako dopravní prvek na vrchol pyramidy.

Základní provozní vztahy v objektu jsou. Vstup návštěvníků do centrální haly přízemí atria, je realizován v nástupu z východu a ze západu ve dvou úrovních. Jedná se o symboliku východ – západ, každodenně a nekonečně se opakující. Vnitřní pohyb návštěvníků je realizován 100 % v rámci prostoru atria. Vertikální pohyb zabezpečují pohyblivé rampy a horizontální pohyb je uskutečňován prostřednictvím vnitřních pavlačí.

Hlavní administrativní systém, hlava knihovny je navržen ze dvou, vzájemně na 3.NP propojených celcích. Je samostatně funkční a přes prostor pavlačí atria, je provázán celou knihovnou. Národní konzervační fond je lokalizován do střední části pyramidy (3.,4. a 5.NP), kde přes prostor atria je všem zviditelněn. Víceúčelové sály, odpočinková zóna, kavárna propojená s parkem přes vodní plochu, výstavní prostory v 1.NP a 1.PP mohou být provozovány odděleně od prostorového a časového provozu knihovny. Restaurace v 9.NP je přístupná jak samostatnou venkovní vertikální komunikací, tak vnitřním propojením z prostoru atria. Restaurace a její terasa umožňuje nerušený panoramatický výhled na náhorní plošinu Pražského hradu.

Konstrukce. Založení objektu je na železobetonové monolitické desce. Spodní stavba je tvořena železobetonovým skeletem s průvlaky skrytými ve stropní desce. Vrchní stavba je tvořena ocelovým skeletem s příhradovými průvlaky ve čtyřech směrech, bez podhledů. Stropní železobetonové desky, budou spřaženy s příhradovými ocelovými nosníky. Konzolovitě vyložená šikmá fasáda je nesena šikmými sloupy. Základní modulový systém je 18 x 18 m s podsystémem 6 x 6 m. Střechu tvoří šikmá plocha z ocelotových příhradových nosníků s komplexním překrytím matným sklem.